FANTASY - ALTERNATIVNÍ HARRY POTTER

... A TO JE TA CESTA SNŮ...

Jsem GÉNIUS!!!

RYCHLOKEC

DotazMonopol

Statistika

X-Harry a X-Draco

11.kapitola

ŘÁDIT, NIČIT, VESELIT SE

Kentauří vesnice bylo podlouhé prostranství zakryté stíny mohutných stromů. Stály tu dřevěné domky kentauří velikosti, sklady různých surovin (Maso, zelenina, obilí, Kentauří pivo), a hlavně kůly, které byli ověšeny luky, toulci se šípy, různým kopím, a několika brněními. Uprostřed plápolal veliký oheň, kolem pobíhali kentauří ženy a děti. Harry s Dracem se mírně zarděli – kentauřice byli od pasu nahoru nahé. Teď však měli důležitější práci, než slintat blahem od pohledu. Bane je zavedl do největší z budov. Jak procházeli chodbou, se zájmem si prohlíželi kožešiny na zdech.

Náčelník byl nejmohutnější ze všech kentaurů, a šel zněj strach. Bane mu něco pošeptal a on se zamračil.

„Máte důkazy pro své tvrzení?“ zeptal se poklidně naší dvojce.

Harry se už chtěl přiznat, že sebou ne, když Draco nahlas souhlasil. Kentaur mu pokynul. Blonďák si přiložil dráp ke spánku, a poté ho začal oddalovat. Na konci mu zůstal viset stříbřitý pramínek. Draco něco zašeptal a vlas se zbarvil do červena.

„Nemáte zrcadlo, prosssím?“ zeptal se. Hned mu jej dali, a on vzpomínku nechal vpít do lesklého skla. Poté pobídl kentaury, aby se podívali. Nechal je shlédnout vše, co se stalo od té doby, co vstoupili do lesa.

„Co uděláme,“ zeptal se po chvíli tiše náčelník.

Harry s Dracem se po sobě podívali.

„To nechte na nás,“ ušklíbl se Harry zlomyslně.

 

-----------------------------------------------------------------

 

Do postele se dostali až pozdě v noci (spíš brzo ráno). Ovšem, když pak v sedm stávali, pohrávali jim na tvářích tajemné úsměvy, a rozhodně to nebylo z toho, že je sobota. Ron se Harrymu asi milionkrát omlouval za včerejšek a Hermiona zas nenápadně pokukovala po Dracovi. Ten jí to samozřejmě oplácel.

Když konečně nastal večer, oba dva se nenápadně vytratili z hradu a zamířili do lesa. Tam je čekali tři kentauři. U nohou se jim válel objemný balík.

„Je to vše, co potřebujete?“ zeptal se jeden znich, když si začala naše dvojce na sebe navlékat různé opasky s noži, nabojmi, atd.

„Jissstě,“ přitakal Draco a s něhou pohladil plamenomet. Ten mu však okamžitě sebral Harry a místo toho mu dal dva samopaly.

„Sám seš plamenomet,“ odůvodnil to a tak Draco, ač neochotně, musel souhlasit.

„Tak fajne, drrržte nám palečky, dem na to.“ zamnul si Harry ruce, a společně s Dracem vběhl do hloubi lesa.

„TĚŠTE SE SMRTIJEDI, TRN S TESÁKEM PŘICHÁZÍ!!“  zařval .

 

----------------------------------------------------------

Tábor Smrtijedů, 23:16.

 

V ohništi postupně dohořívalo poslední polínko. Mladý Smrtijed v kleče držel hlídku, avšak hlava mu pomalu ale jistě padala do klína. Kolemjdoucí kouzelník se zívnutím zastavil, a zalepenýma očima pohlédl na muže u ohně. Pomalu k němu došel, a opatrně do něj šťouchl nohou.

„CHRRRRRRR....“ zachrápal Smrtijed a svalil se do trávy.

Kouzelník jen zakroutil hlavou, a zalezl do jedného ze stanů.

„CHRRRRRRR... Co, co je?“ vyhrkl mladík, když ho trefila šiška letící z temnoty hvozdu.

„Jó, jasně, móc vtipný, Tede!“ vykřikl , když ho ta další bouchla do hlavy.

„Ale, já za tebou nepůjdu, abys věděl!!“ a otočil se k lesu zády.

„Tak ty si chceš hrát??“ zakřičel, když přiletělo dalších pět. Zvedl se, a s ušklebkem se vydal za pachatelem.

„Předem tě upozorňuju, že rozhodně nehraju fér“ oznámil a vytáhl si hůlku. Čím víc se však vzdaloval táboru, tím byl nervóznější.

„Ehh... Tede...“ zasípal strachem.

V tu chvíli před něj vpadli dvě vysoké postavy. Mladíkovi se sevřelo srdce úzkostí.

„A hele Trrrne, koho to tu máme?“ říkal jeden posměšně.

„No já nevim Tesssáku, že by čerssstvé massso?“ zasyčel druhý.

„Ale nejíte lidi, že ne?“ ujišťoval se Smrtijed.

„Ale vůbec ne, my je jen stahujeme z kůže, a věšíme je na strrromy,“ zavrčel poklidně Tesák.

„ÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!!“ začal ječet mladík, a zdrhal směrem k táboru.

„POPLÁCH!! POPLÁCH!! NAPADLI NÁS!! CHTĚJ NÁS SEŽRÁT!!“

„Už jsssme říkali, že lidi nejíme, ale mučíme!!“ vykřikl Draco a odjistil samopaly. Harry se ledově zasmál a připravil si plamenomet.

„ZDRRRHEJTE, SRRRABI, ZDRRRHEJTE!“ ječel Potter „NEŽ VÁM PŘŘŘISMAHNU TY VAŠE SMRRRDUTÝ PRRRDELÉ!!“ a podpálil všechny stany. Smrtijedi se s holčičím křikem rozutíkali na všechny strany. Draco se s šíleným výrazem napil benzínu a pak ho vyplivl na utíkající smrtijedy. Ti se okamžitě začali chytat za zadky, protože jim začaly hořet.

Harry vytáhl pár nožů a výhružně je mrštil po kouzelnících.

Ti na nic nečekali, a okamžitě se začali přemisťovat pryč. Draco spokojeně přistoupil ke svému kamarádovi.

„Nemyslíš,“ začal najednou „že ty plameny jdou vidět z hradu?“

Harry se zkoumavě zahleděl na  třicet metrů vysoké plameny.

„Asi jo,“ přitakal „ale než odejdeme, přidáme i náš nový znak,“ a s tím vyslal do vzduchu zářivě oranžové kouzlo, které na nebi vytvořilo dvě propletené Téčka, orámované dračím a gryfiním křídlem.

„Dobrý,“ ocenil to Draco.

„Dík,“ ušklíbl se Harry „ Tak fajn, bereme, balíme, a odcházíme!“

A s příjemnou náladou se vydali zpět do postele.

Poslední komentáře
29.01.2010 16:24:03: Super povídka. Víte, že jsem zjistila, že když řvete smíchy na zemi, pak vám mírně bolí prdel? Ne? T...
23.04.2009 09:48:32: Ahoj, teď jsem akorát dočetla tvou povídku a musím říct, že u téhle kapitoly jsem málem spadla smích...
 
Dotazy na Mgryffy@seznam.cz